Ga i fynd i’r ty bach os gwelwch yn dda?

Jedna věta, která mi zněla v hlavě ještě dlouho  poté, co jsme se přestěhovali z Walesu zpět do Česka. Slyšela jsem ji snad stokrát na každé newportské základní škole, kde jsem učila. Znali ji dokonce i cizí žáci, co ještě ani pořádně neuměli anglicky. Co tato záhadná věta znamená česky? Jak že se to vyslovuje?

Čte se to skoro stejně krkolomně, jako je to napsané:

„Ga i fyndyr ty bach os gweloch an da?“ znamená to: „Mohu jít prosím na záchod?“ Teď si představte, že jako malé dítě přijdete do školy ve Walesu a hned po vás kromě angličtiny chtějí i takové nevyslovitelné fráze.

Děti naštěstí hodně rychle vstřebávají jazyk i to ostatní. Jako pomocná učitelka jsem pracovala v Newportu s mnoha žáky mnoha národností, od školky až po střední školy.

Každý den byl pestrý tím, že jsem byla na jiné škole a také tím, že jsem pracovala s jinými žáky. Z té pestré palety národností a jazyků se mi místy až zatočila hlava.

Když se přestěhujete do ciziny, tak se na vás vyvalí velká spousta informací a kulturních odlišností a jste v tom ponoření doslova až po uši. Vtáhne vás to a vy nasáváte jak houba.

Ta počáteční doba hájení je nejlepší i nejhorší zároveň.

Nejlepší, protože si všímáte nových věcí, zatímco pro ostatní je to rutina. Objevujete místa, která nejsou v turistickém průvodci, najdete si nové kamarády, naučíte se nové zvyklosti dané země a některé dokonce pojmete za vlastní, i když jste nad nimi kroutili ze začátku hlavou. V mém případě je to černý čaj s mlékem.

Nejhorší, protože je najednou všechno nové. Jako byste se narodili do dospělého těla. Každodenní maličkosti jsou pro vás velkou neznámou. Nevyznáte se v jazyce nebo aspoň v přízvuku, neorientujete se v penězích, v jízdních řádech, v obědových přestávkách, v platbách za elektřinu a jiných věcech.

Ale i tak je to jeden z nejlepších způsobů netradičního cestování, který můžete zažít. Obrovitánsky vás to obohatí a zocelí a pak už bude jakýkoliv pobyt v cizině hračka.