Saša Jede, ale táta mluví aneb postřehy nejen z přednášky

Je fajn, že se dá virtuální svět převést do reality. A to takovým způsobem, jako je třeba přednáška. Člověku z toho plynou jisté výhody, ale o tom až později.

Saša je malý zlatovlasý kluk, co cestuje od narození po světě. Jak ale vypadají jeho rodiče? Co je vede k takovému způsobu života? Jak to všechno zvládají a co jsou vůbec zač?

Jak se žije Sašovi

Někteří rodiče se rozhodnou vycestovat párkrát za život, jiní párkrát do roka a někteří mají cestování jako způsob života. Sašova rodina je v jistém smyslu unikát. Žijí střídavě v Česku a v Hong Kongu a mezitím zvládají cestovat převážně na kole a do míst, kde je civilizace poskromnu. Z takových cest pak vznikají ty skvělé fotky, které můžete najít na jejich blogu nebo facebooku.

Motivují určitě mnoho rodičů a mnoho jich taky podnítí k diskuzi. Některé možná svými názory zvednou ze židle, ale když má člověk trochu více informací a osobní zkušenost, tak to všechno do sebe zapadá.

Cestou na přednášku

„Máte to tady jako v Rusku.“ Zazněla poznámka pochvalující „krásy“ Havířova cestou do knihovny. David, Sašův táta, umí trefně pojmenovat nejen svůj názor na Havířov, ale i spoustu dalších věcí.

Některými názory si David asi nezíská moc fanoušků, ale jde vidět, že jeho život na tom není závislý. Má svobodu v tom, že říká, co si myslí a žije, co si myslí a co chce. Neznám moc lidí, kteří by k tomu našli odvahu. Autenticita se tomu myslím říká.

Když jsem zvala lidi na přednášku, tak jsem se setkávala se dvěma druhy reakcí. Jedna skupina lidí byla nadšená, chtěla přijít a většinou Sašu sledovala na facebooku. Druhá skupina lidí mě patrně v duchu kamenovala za to, že přednášku pro takové lidi dělám. Přece je to nebezpečné cestovat s tak malým dítětem. A jak na tom to dítě bude zdravotně, co imunita? Vláčet dítě po světě, vždyť je to týrání dětí.

No nevím, posuďte sami. Saša prý kromě češtiny mluví i anglicky a dvěma dialekty čínštiny. Nikdy neměl kočárek a při výšlapech s rodiči chodí sám. A taky nebyl nikdy nemocný.

Na malého kluka je to docela výkon. Myslím si, že čím větší jsou nároky rodičů, tím více dítě zvládá. Nemusí to být hned týrání, ale obyčejná snaha dítěti něco do života předat.

Takové dítě myslím nestrádá a určitě se rozvíjí více, než kdyby bylo zavřené mezi čtyřmi stěnami někde na sídlišti.

O tom myslím cestování s dětmi je. I když jsou malé, vnímají věci kolem sebe a učí se nové dovednosti, setkávají se s novými lidmi a prožívají jiné zážitky. Nemusí si všechno pamatovat. Všechno si nepamatuje ani dospělý.

No i když některé Sašovy zážitky si budu pamatovat i já.

Zážitky spojené se silnými emocemi si člověk pamatuje navždy

Na jedné fotce ze severního Vietnamu byly na podnose naskládané upečené psí hlavy. Saša v tom prý pejska poznal a chtěl si ho pohladit. Psi se tam jedí běžně, holt jiná kultura a jiné zvyky.

Na fotkách z Tibetu byly vidět na domech nalepené místnůstky sloužící jako záchody. Vypadá to zhruba stejně jako záchody na středověkých hradech. Žádná kanalizace, ale samospád a taky hodně smradu kolem.

Další lahůdka v Tibetu byla příprava a skladování másla a jídla vůbec. Pominu-li to, že se tam lidi skoro vůbec nemyjí, tak bychom se tam jako vegan a bezlepkářka živili asi pránou, podle toho, co David u fotek popisoval.

Přednáška byla pojata ležérně, sice nebyla úplně o Tibetu, ale za každou fotkou se skrýval nějaký netradiční zážitek nebo historka.

Nakonec jsme stihli rozdat záložky, co byly připravené pro návštěvníky přednášky a taky jsem poslala avizovaných 10% ze vstupného na účet organizace Debra, která pomáhá lidem s nemocí motýlích křídel.

Po havířovské přednášce čekalo další den ráno Sašu s tátou vystupování v pořadu Dobré ráno v české televizi. Takže to cestování není občas jen o hezkých a zajímavých místech, ale taky o přednáškách trvajících do večera a televizních vstupech naživo v 6 ráno.

PS: Děkuji všem, co přišli. Pokud ještě nemáte přeSašováno, tak si můžete poslechnout podcast na Travel Bible. Na stránkách Travel Bible se to hemží super cestovateli, takže pokud byste některého z nich chtěli vidět naživo, napište mi a zkusím je pozvat